1) Dříve jste působil jako ředitel agrární komory v Chrudimi. Co jste si z tohoto období odnesl?
Na práci v agrární komoře vzpomínám moc rád. Za osm let jsem zde načerpal mnoho profesních zkušeností, ale také spoustu nových přátel, s kterými jsem nepřestal být v úzkém kontaktu. Společně se snažíme dělat zemědělcům a lidem na venkově život snazší.
2) V současnosti zaujímáte post krajského radního pro oblast zemědělství, životního prostředí a venkova. Změnila tato nová funkce nějakým způsobem Váš život? Pokud ano, v jakém smyslu?
Změnila, do práce dojíždím nyní o dvanáct kilometrů dál. Navíc se mi před půl rokem narodila dcera. Život se mi tedy změnil podstatným způsobem, ale funkce radního na to neměla zásadní vliv (smích). Vážně, nová práce mi prostřednictvím nástrojů, které mám jako radní k dispozici, dala možnost více mluvit o problémech zemědělců, tak jak jsem je poznal jako šéf regionální agrární komory. Jsem kluk z venkova a žádná funkce to nezmění!
3) Mohl byste blíže popsat Vás vztah k našemu regionu a jeho životnímu prostředí?
Existuje staré selské přísloví, které říká, že zem, kterou obhospodařujeme, si naše generace propůjčuje od budoucích generací. Proto bychom s tím, co pochází z matičky země měli nakládat tak, aby naše děti a vnoučata nemuseli žít v poškozeném životním prostředí. Pravdou je, že náš region je zatížen starými ekologickými zátěžemi, kterou je nutné vnímat jako dluhy minulosti, se kterými se dnes snažíme vypořádat. I přesto bych ho nevyměnil za nic na světě. Náš kraj je rozmanitý svoji přírodou a členitý geologií. Každý okres má svůj půvab a specifika. Například chrudimsko lze zařadit do zlatého pruhu země české. Ústeckoorlicko má přes ztížené přírodní podmínky špičkové zemědělce. A dalo by se pokračovat.
4) Jak vnímáte současnou situaci na venkově?
Současná situace pro život lidí na venkově je velmi složitá. Souvisí to s celou řadou místních, ale i globálních vlivů. Tento problém dnes řeší celá Evropa. Nejdůležitější jsou však pro nás lidé, kteří zde žijí a pracují. Cítím morální povinnost dělat pro tyto lidi maximum možného.
5) Domníváte se, že lze nějakým způsobem zamezit přemisťování velkého počtu mladých lidí z venkovských oblastí do měst?
Je to velice obtížný problém, který spočívá v ekonomické motivaci lidí žijících na venkově. Vzdělaný mladý člověk dnes má mnohem více příležitostí na slušnou obživu ve větších městech. Jedinou možnou cestou je přímá i nepřímá podpora hospodářské činnosti na venkově a posílení konkurenceschopnosti jednotlivých mikroregionů. Tímto směrem se ubírá i naše úsilí. Jsem si však vědom, že tato cesta je velmi obtížná a zdlouhavá, abychom nepřešlapovali na místě, pokusit se o to musíme.
6) Myslíte, že má venkov těmto lidem co nabídnout? A naopak – že oni mají co nabídnout venkovu?
Rozhodně. Na venkově jsou mnohem užší mezilidské a sousedské vztahy než ve městě. To je přidaná hodnota venkova, kterou vám nemohou nabídnout metropole. Z osobním zkušenosti vím, že na venkově žijí velmi pracovití a šikovní lidé, kteří se o své hospodářství dokáží postarat mnohem lépe než státní byrokracie či nějaký zahraniční kapitál. Tento rozdíl je podle mého názoru způsoben vztahem venkovana k přírodě a jeho rodišti.
Současná mladá generace vypadá na první pohled velmi přetechnizovaná, ale přesto si myslím, že i v této generaci je spousta vzdělaných lidí, kteří mají vztah k přírodě a budou schopni využít svůj znalosti a um ve prospěch venkova. V podstatě jde o to myslet globálně a jednat lokálně, jak říkal Baťa.
7) V jakém stavu je situace rozdělování peněz venkov x města?
Současný systém přerozdělování rozpočtových prostředků, tedy rozpočtového určení daní, je podle mého názoru nepříznivý k venkovským obcím. Čím je obec menší, tím méně dostane od státu na jednoho obyvatele. Ale tuto věc bohužel drží v rukou zákonodárci. Snažím se o tomto problému hovořit s poslanci a senátory. Protože jsem založením optimista, doufám, že se nám je snad podaří přesvědčit.
8) Věnuje se kraj nějak koncepčně propagaci našeho regionu? Pokud ano, tak v rámci republiky nebo také v zahraničí?
Lépe by vám na tuto otázku odpověděl kolega, který má na starosti cestovní ruch. Pokud však máte na mysli partnerské regiony v oblasti zemědělství a životního prostředí, tak se nám podařilo rozvinout spolupráci s Regionem Centre ve Francii a začínáme tuto oblast rozvíjet s Prešovským krajem na Slovensku, ale také například s Dolnoslezským vojvodstvím v Polsku.
9) Jaké klady a naopak zápory nacházíte v oblasti našeho regionu?
Mezi klady našeho regionu patří dobrá dopravní dostupnost, která je dána polohou Pardubického kraje, který je umístěn uprostřed republiky. Máme to kousek do Prahy i do Brna. Záporem je právě to, že tento potenciál není možné dostatečně využít. Dokud nebude dokončena R35 a R43, bude tato příležitost i nadále váznout.
10) Co z našeho regionu je podle Vás pro návštěvníky – tuzemské i zahraniční – nejatraktivnější? Co by se měli kromě toho ještě dozvědět, co navštívit?
Pardubický kraj je nádherný svou rozmanitosti, když bych musel vybrat nejlukrativnější místa, řekl bych asi tato: Smetanova Litomyšl, Skanzen na Veselém kopci, Dostihový sport, hřebčíny Kladruby nad Labem a Slatiňany, okolí Pastvinské přehrady, Polomský prales, Keltská stezka ale také technické památky – například dělostřelecká tvrz Bouda.
11) Která místa našeho regionu patří mezi Vaše nejoblíbenější?
V každém okrese jsem nalezl nějaké oblíbené místo, ale víte, doma je doma.
12) KONZUM v rámci projektu Jsme tu doma podává pomocnou ruku regionálním producentům a zemědělcům. Touto cestou se pokoušíme s nimi navázat ještě užší a silnější spolupráci. Jak hodnotíte tuto naši aktivitu?
Z této myšlenky jsem upřímně nadšen. A hned vysvětlím proč. Je to totiž jeden z možných realizačních kroků, kdy se produkt dostává od regionálního výrobce k regionálnímu spotřebiteli. Pardubický kraj se snaží dělat propagaci regionálních produktů prostřednictvím soutěží Regionální potravina a MLS Pardubického kraje. Váš projekt v napojení na tyto soutěže úspěšně přenáší zajímavé regionální produkty na trh. A za to je nutné vám poděkovat.
13) Domníváte se, že má v našem kraji potenciál agroturistika či biozemědělství?
To je velmi dobře položená otázka. Agroturistika potenciál v našem regionu rozhodně má. Tento druh turistiky totiž nabízí pobyt za rozumné ceny v krásné přírodě a dává možnost seznámit se s životem na venkově. Turistika spojená s cestováním na koních přírodou či ochutnávky vynikající domácího sýru a dalších regionálních produktů je velmi perspektivní. Je nutno mít na mysli, že každý turista, který zde utratí nějakou tu korunu je přínosem pro regionem a jeho ekonomickou soběstačnost. Biozemědělství má u nás také svoje příznivce, tak proč toho nevyužít. Z odborného hlediska by to bylo na další rozhovor.
